Záhady kvantové mechaniky
domůúvod Přihlásit domů Escribe Login A casa

VET-ANIMAL



Záhady kvantové mechaniky

Nejzáhadnějšími objevy kvantové mechaniky je princip neurčitosti a duální povaha objektů. Princip neurčitosti znamená, že pokud známe atributy částice, tak nelze současně určit její pohyb. A zase naopak. Známe-li pohyb, nemůžeme určit prakticky nic o částici. Duální povaha částic i větších objektů znamená, že jsou to skutečně objekty anebo se mohou projevovat jako vlnění. A to nejzajímavější je, že záleží na tom, zda jsou pozorovány či nikoli. Pokud nejsou nijak detekovány, tak se chovají jako vlna. Jejich výskyt je vlastně určitá pravděpodobnost. Pokud částici nedetekujeme vyskytuje se současně na dvou místech a to i někdy hodně daleko od sebe. Pravděpodobnost jejich výskytu popisuje vlnová funkce. Pokud ale částici detekujeme, tak se vlnová funkce zhroutí a ze všech možných pravděpodobnostních výskytů se projeví jen jedna možnost a z původní vlny se stane částice. Těžko si to představit tak to zkusíme přiblížit na slavném pokusu s dvojitou štěrbinou.

Stínící destička je opatřena dvěma velice úzkými štěrbinami. Za stínící destičkou je dopadová plocha, která detekuje již prošlé částice. Před stínící destičkou je emitor elektronů, který vysílá elektrony přes stínící destičku na dopadovou plochu. Pokud by se elektron choval jako částice, tak na dopadové ploše vzniknou dva proužky, každý za jednou štěrbinou. Stejně by vznikl obrazec při ostřelování třeba vzduchovkou. V případě, že se elektron chová jako vlna, tak vznikne více proužků interferencí (6 a více). Ostřelování štěrbiny elektrony vedlo vždy k vytvoření interferenčních proužků. Elektron se tedy chová jako vlna. Pak byly štěrbiny ostřelovány jednotlivými elektrony. Zde by již interference podle zdravého selského rozumu vzniknout neměla. A světe div se! I jednotlivé elektrony interagovaly, ale neměly s čím. Jedině, že by došlo k jejicjh rozdělení na dvě pravděpodobnostní možnosti. Opět vznikl na dopadové ploše interferenční obraz. Divné? Bude ještě divnější.

V dalším pokračování pokusu byly do štěrbin nainstalovány detektory průchodu elektronů. A ejhle. Ať byly elektrony vysílány jednotlivě anebo ve skupinách, vznkly na dopadové ploše jen dva proužky. Při detekci, kterou štěrbinou částice prošla, se zhroutila pravděpodobnostní vlnová funkce a vznikl jeden jediný scénář. Elektron nabyl charakter částice. A k čemu je to dobré? Mimo to, že je to něco mimo naše chápání a zdravý selský rozum, umožňuje nám to vysvětlit netradičním způsobem například placebo a nocebo efekt. Ale to až v dalším článku.

Tento web nepoužívá cookies. Používá pouze dočasné session po dobu pobytu na stránkách anebo do odhlášení a to pouze u dobrovolně zaregistrovaných a přihlášených členů pro přístup do skrytých částí stránek a usnadnění vyplňování některých formulářů. Uchovává pouze vaše dobrovolně poskytné osobní údaje, které může každý uživatel sám kdykoli změnit anebo omezit. Automatický sběr vašich osobních údajů tyto stránky neprovádí.

Ochrana osobníchúdajů

Autor L.Chmelař
© 2017 - 2020