Je příroda ještě přírodou?
domůúvod Přihlásit domů Escribe Login A casa

VET-ANIMAL



Je příroda ještě přírodou?

VODA

Ve zprávách můžeme často slyšet, jak ubývá hmyzu, včel, ptáků, vody, jak se mění normální déšť v katastrofické přívaly, jak se otepluje podnebí atd. atd. Málokdo tomu věnuje pozornost, je to pro něj jen zajímavost ve zprávách. Řada lidí si na to prostě zvykla. Ale je to tak bezvýznamné? Zmiňme vodu, jejíž množství na našem území závisí jen a pouze na srážkách. Jsme střechou Evropy. K nám nepřitéká jediná řeka. Naopak, do většiny Evropských řek naše území přispívá. Odhaduje se, že 2/3 vody odcházející z našeho území již bylo použito. Jinými slovy. 2/3 vod jsme znečistili a znehodnotili. A voda znamená život. Její úbytek se podepisuje na změnách přírodního prostředí největší měrou.

desertizaceZačněme tedy vodou. Byly doby, kd byly povodně teprve při srážkách nad 100 mm za 24 hodin. Dnes už stačí jen 30 mm. Chybí v půdě humus, který váže vodu. 1% humusu v půdě dovede zadržet 20 litrů vody na metr čtvereční. A humusu neustále ubývá. Pole se hnojí minerálními hnojivy, na zahradách a v parcích se poseká tráva a vyhodí se jako odpad. V lepším případě se zpracuje a pak se draho prodává. Nevrací se zpět na místo, kde byla vyprodukována. Proto také několik hodin po vydatném dešti je půda suchá. Mění se pomalu ale jistě v poušť. Nastupuje pomalu proces desertizace (přeměna krajiny v poušť). Co je podstatné, je úbytek spodních vod. Na mnoha místech ČR se oddělila vodní vrstva povrchové půdní vlhkosti od spodních vod. Přestalo doplňování hladiny spodní vody. Ty se včak čerpají stále více, protože spotřeba vody stoupá. A spotřebovaná voda jde do kanalizace. Rychle opouští území. Přívalové srážky rychle stečou a nevsáknou se do země. Napomáhá tomu i úprava koryt potoků a řek. Napřimují se toky, koryta se vydláždí, na plochém dnu nabírá voda na rychlosti. Místo malebných vodních toků plných života se v krajině objevují stoky, kde je narušena i samočístící schopnost vody. Výsledlem jsou bleskové povodně a zapáchající kanály protkávající krajinu. A samozřejmě podzemní rezervoáry pomalu ale jistě vysychají. Dokud člověku teče voda z vodovodu, tak ho to příliš nezajímá. Je to hodně sobecké, prože volně žijící zvířata se nemají kde napojit. Ale už se to děje i člověku. Některé obce jsou již odkázány na přísun vody v cisternách. A bude jich přibývat. Nebude dlouho trvat a nebude se to týkat jen malých obcí. Je jen otázkou času, kdy se připojí první velké město. A odkud obyvatele města budou zásobovat? Kolik vody spotřebuje 50 000 obyvatel malého města?

Byly časy (ještě nedávno), kdy poutník krajinou nepotřeboval nosit s sebou láhev s vodou. Bylo dost lesních studánek a s nezávadnou vodou. Dnes je většina z nich vyschlých anebo je voda znečištěna splachem chemických prostředků z polí s kukuřicí anebo řepkou. Jakmile někdo objeví někde mokřad, vždy se najde velice aktivní odpovědná osoba, která okamžitě zajistí odvodnění, vysušení i když tuto ekologickou niku nikdo ani využívat nehodlá. Je to pro malý až nicotný mozek naprosto neužitečný kus území. Dříve s postřiky mohly manipulovat osoby k tomu vyškolené a s určitým oprávněním. Dnes to používá každý aniž by si přečetl návod a upozornění na toxicitu pro vodní živočichy. Reklamy a různé rádoby ekologické a receptářové pořady dávají prostor pro výrobce totálních herbicidů, abyste náhodou na zahradě nechytili klíště. Stejně je to k ničemu. Prostředek po několika dnech vyprchá anebo se v horším případě vsákne se zavlažováním (déšť už je málo pravděpodobný) a nová klíšťata vám zanesou na zahradu kuny, kočky, zajíci anebo drobní hlodavci. Zničili jste pouze přirozené predátory (totálně jste ve skutečnosti vyhubili úplně vše), jejichž zpětný návrat je téměř nemožný pro jejich mnohem komplikovanější nárůst populace. Klíšťata se naopak namnoží velice rychle a my jsme jim připravili prostředí, ve kterém přežije každá larva klíštěte. Splachem chemikálií se dostávají do spodních vrstev půdy, kde je jejich biologický rozklad minimální a odtud samozřejmě do podzemních vod a do organismu nejen volně žijících ptáků a zvířat. Je to jeden z důvodů, proč ubývá ptáku a volně žijících zvířat.

Budeme pokračovat příště a pak si ukážeme, jak z toho. Jen předběžně. Neznamená to zpátky na stromy. Stačí myslet nejen na sebe. A každý musí začít u sebe. Začít se chovat odpovědně. Když to udělá polovina občanů ČR a každý z nich ušetří denně 1 litr zbytečně vyplýtvané čisté vody, znamená to úsporu přes 5 milionů litrů vody denně, která nebude zbytečně vyčerpána z ubývajících spodních vod. Jak doplnit hladinu spodních vod, o to se musí postarat ti, co o tom rozhodují. Na ty je nutné patřičně tlačit, aby to neposuzovali jako úředníci, ale raději jako myslící a odpovědné osoby. Ale je zde prostor i pro každého z nás. O tom ale až příště.

Tento web nepoužívá cookies. Používá pouze dočasné session po dobu pobytu na stránkách anebo do odhlášení a to pouze u dobrovolně zaregistrovaných a přihlášených členů pro přístup do skrytých částí stránek a usnadnění vyplňování některých formulářů. Uchovává pouze vaše dobrovolně poskytné osobní údaje, které může každý uživatel sám kdykoli změnit anebo omezit. Automatický sběr vašich osobních údajů tyto stránky neprovádí.

Ochrana osobníchúdajů

Autor L.Chmelař
© 2017 - 2020